{domácí likér} Baileys



Miluju tenhle tlamolep! Ovšem jeho cenu už tak ráda nemám. Člověk to má vyžunklé hned a pak mu zbude jen hezká flaška a oči pro pláč. Konečně jsem posbírala odvahu, abych ho vyzkoušela doma a rovnou využila jeho služeb i v podobě jedlého dárku. Já osobně bych skákala deset metrů vysoko dostat od někoho nějaký domácí likér pod stromeček. Ale pro mě balení nejlépe v podobě sudu, děkuji. =)



Suroviny:


500ml rumu
2 zkaramelizovaná Salka
1l mléka
2 oříškové pudinky od Amylonu
4PL cukru

Postup:


1. Uvaříme se dva oříškové pudinky v litru mléka s cukrem podle návodu.

2. Pudink necháme zchladnout.

3. Případný škraloup na pudinku sníme a pudink samotný prošleháme.

4. Salka vyklopíme do větší misky (ideálně vyšší) a také prošleháme.

5. Pudink přidáváme po lžících za stálého šlehání k Salku.

6. Pokusíme se neužírat a postupně přiléváme rum, který zamícháme do krému.


Samozřejmě dávka rumu zaleží na tom, jak chcete mít Baileys silné, ale půl litru je tak akorát. 


7. Baileys přelijeme přes síto, abychom odstranili případně hrudky a plníme do lahví. Skladujeme v chladu.

Pokud Baileys chcete darovat, tak ho opatřete nějakou hezkou etiketou nebo visačkou. 

Když jsem běhala po širém okolí a nemohla sehnat odpovídající lahve s uzávěrem, který jsem vyžadovala, tak jsem si musela poradit jinak. Jestli jste na tom stejně jako já, tak pro vás mám radu. Zajděte do obchoďáku (např.: Kaufland) a kupte pivo Bernard za 20Kč, které má přesně to odpovídající víčko, který jsem chtěla. Vy si pochutnáte na dobrém pivu a ještě k tomu máte 0,5l lahev na domácí Baileys.

Hezké lahve, které se na toto hodí jsem teď našla i v LEVNÉ KNIHY.

{maminčiny} Vanilkové rohlíčky

4 týdny až 3 týdny 
před Vánoci

Neodmyslitelná vánoční klasika! Neznám rodinu, která by nepekla tyto úžasné rohlíčky. Jak se říká, v jednoduchosti je krása a tohle cukroví je tím zářným příkladem. Sice je to poslední cukroví, které u nás zbude, ale vždy si na něm nejvíc pochutnáme. Když už jsme přejedeni všelijakých krémů a čokolády, tak jsou tu Vanilkové rohlíčky v našem podání občas až rohlíci =).


Těsto jsem dělala podle maminky. Její těsto nikdy nezklamalo, vždy se rohlíčky rozplynou na jazyku. *mňam* Pár let se nám s maminkou stávalo, že jsme už nechtěly dělat rohlíčky, tak jsme dělaly tzv. Ježky. =) Ježci jsou velmi jednoduchou variantou rohlíčků. Jednoduše vezmete kousek  těsta a stisknete ho v dlani, těsto vám trošku proleze mezi prsty a prostě něco vznikne =D

Ingredience:


150g mletých vlašských ořechů
120g cukru krystal
300g hladké mouky
200g másla 
1 žloutek
citronová kůra
zrníčka z 1 vanilkového lusku

 

 

Postup:

1. Sypké suroviny nasypeme do mísy a promícháme.
2. Heru nastrouháme na struhadle k sypkým surovinám, přidáme žloutek, nastrouhanou citronovou kůru a zrníčka vanilky.
3. Ze všech surovin vypracujeme těsto, zabalíme do folie a necháme ideálně přes noc odpočinout v lednici.
4. Druhý den tvarujeme z těsta rohlíčky a pečeme na 175°C dozlatova.

Jak a čím takovéhle cukroví nazdobit?

Ještě horké rohlíky obalujeme v moučkovém cukru.

Varianty cukru:
  • moučkový cukr s nastrouhanou kůrou z citrusů
  • moučkový vanilkový cukr
  • moučková cukr se skořicí
 Vychladlé rohlíčky obalujeme v kakau s cukrem a se špetkou chilli.

Rillettes de Connerré {domácí vepřovka}



Původně jsem ji chtěla jako jedlý dárek k Vánocům pro více lidí, ale jako doma něco utajit, když se to dělá takovou dobu. Proto ji k Vánocům dostane jen jeden člověk, který o jejích původu nebude mít ani páru. =D Vepřovka na chleba je vážně výborná. Když je chleba čerstvý, tak je to ještě lepší. 


Vepřovku už nějakou dobu nekupujeme, teda vlastně kupujeme, ale od známého domácí. Když jsem pátrala po vlastní vepřovce, tak na mě vyskakoval i tenhle francouzskej název. Všichni samozřejmě víme, že některá jídla znějí v cizí řeči vznešeněji. =D Takže to mám v názvu spíše pro frajeřinu =D a samozřejmě i lepší vyhledávání. Pokud tedy máte 7 hodin času a hodláte ukojit své chuťové buňky, tak s chutí do toho.

Ingredience:


2kg vepřového masa (nejlepší je směs několika druhů) já použila odřezky z plecka a kousek kejty
1,5kg syrového sádla
750ml vody
30g soli (3 zarovnané PL)
6g pepře (2 menší lžičky)
kosti
kůže

Postup:


1. Sádlo a maso nakrájíme na větší kostky.

2. Sádlo dáme do velkého hrnce a zahříváme na mírném plameni, dokud se nám nezačnou tvořit škvarečky (kostky sádla pustí tuk a začnou zlátnout).

3. Postupně přidáváme k sádlu maso a promícháváme. Zalijeme vodou a pod pokličkou vaříme hodinku, občas promícháme.



Po jedné hodině.

4. Snížíme plamen (plotýnku =D) na minimum, zaklopíme pokličkou a vaříme 3 hodiny. 
O 3 hodiny později.

5. Přidáme sůl, kosti a kůži. Kosti a kůže nejsou podmínkou, ale vepřovce dodají další skvělou chuť.

6. Promícháme a necháme mírně probublávat další 3 hodinky, ale už nedáváme pokličku.

O další 3 hodiny později.

7. Z vepřovky vyndáme kosti a kůži. Masíčko se sice rozpadá, ale můžeme mu trochu pomoci vidličkou nebo šťouchadlem, aby se pak lépe mazalo na chleba.

8. Přidáme pepř, promícháme a vypneme plotýnku.

Vepřovku necháme odpočívat a vymyjeme si nádoby do kterých ji budeme dávat.

9. Děrovanou naběračkou naplníme připravené nádoby a každou vepřovku zalijeme zbylým tukem.

10. Když je vepřovka mírně zchladlá, uzavřeme a necháme zcela vychladnout.

Vepřovku můžeme i zamrazit, ale nejdříve ji necháme vychladit v lednici.



{hřejivá} Horká čokoláda s vanilkou



Pro mě jeden z nejlepších jedlých dárků, jaký bych mohla dostat. Kakao miluju, horkou čokoládu taky a tohle je zlatý střed. Není to tak husté, jako pravá horká čokoláda, ale obsahuje to čokoládu, takže ne tak ošizené, jako kupované směsi na kakao. Sice se neláduju hrnky horkého kakaa každý den, ale jednou za čas ta chuť přijde a nejde ničím zahnat. Jen kakaem, které mě přenese zpátky do dětství. Musím ho pít zásadně z puntikatého hrnku


Mám malý bílý bucláček s červenými puntíky, ale ten je pro děti. Ne vzhledem, ale je malej. Pak mám velkej modrej bucláček s bílejma puntikama, ale ten má zase půl litru. Musela (vždy je důvod) jsem si koupit další puntikatej hrneček. Nebo spíše jsem viděla červenej hrneček s bílejma puntikama, navíc ještě se sovičkou, a koupila ho (nikdy neodejdu z NANU NANA s prázdnou). Potom když jsem přemýšlela, proč jsem ho vlastně koupila, když už hrnky nemáme kam dávat, tak mě hned napadlo kakao. Jasný, důvod byl na světě s já byla spokojena se svou výmluvou.

Ingredience na 3 skleničky:


400g hořké čokolády Lindt 
(minimálně 70%)
100g bílé čokolády
1 hrnek cukru
3/4 hrnku holandského kakaa
1/2 nebo 1 vanilkový lusk

Postup:


1. Hořkou čokoládu nalámeme na kostičky a nožem nasekáme na co nejmenší kousky. Můžeme použít i hrubé struhadlo.

2. Nasypeme do misky a to samé uděláme s bílou čokoládou. 

3. Bílou čokoládu přisypeme k hořké a zamícháme.

4. Přidáme cukr, kakao a zrníčka z půlky nebo jednoho vanilkového lusku. (Lusk samozřejmě nevyhodíme a zapíchneme do dózy k cukru)

5. Směs společně promícháme a naplníme do skleniček. 



Používáme tak, že dvě polévkové lžíce směsi zalijeme horkým mlékem, zachumláme se pod deku a koukáme na pohádky.


Když děláte čokoládu jako dárek, tak ji nezapomeňte opatřit visačkou s návodem. Samozřejmě každý má jiné chutě a dávkování si upraví. Je jedno v jakém množství hlavně, když bude chutnat. 
K čokoládě přibalte nějaký hezký hrneček, který popřípadě doplníte nějakým osobitým obrázkem za pomoci barev na porcelán. O další stupínek čokoládu povýšíte, pokud vlastníte kravičku (taky jednou budu mít a bude se jmenovat Bučana) a přidáte bandasku čerstvého mléka.

*UPOZORNĚNÍ: Jelikož směs obsahuje čokoládu, tak bychom neměli skleničku uchovávat na hodně teplém místě. Čokoláda by se roztékala a celá směs by se spekla v jednu velkou hrudku.

Pracny nebo-li medvědí tlapy

5 týdnů až 4 týdny
před Vánoci



Klasické formičky na tlapy jsem objevila až v bazaru a dokonce i s drobečkama po původním majiteli. Kdo ví, jak byly staré, tak jsem je vymyla a před prvním pečením vymazala sádlem. I tak to s nimi bylo zajímavý, ale nakonec jsem z nich něco vydolovala. =D Pro recept jsem si opět sáhla k Ivance na ekucharka.net, kde je většinou úspěch zaručen. =)


Ingredience:


150g hladké mouky
90g máslové Hery
75g moučkového cukru
75g mletých vlašských ořechů
1PL holandského kakaa
2lž PDP
1/4lž skořice
1 žloutek

Postup:


Den předem

1. Smícháme si společně sypké suroviny.

2. Přidáme žloutek a změklou Heru.

3. Zpracujeme kompaktní těsto a dáme odpočívat přes noc do ledničky.

Druhý den

4. Formičky na tlapy vymažeme sádlem před prvním pečením a těsto naplníme do půlky.

5. Pečeme na 170°C přibližně 10 minut.

6. S trošku vychladlými formičkami bouchneme o tác (někdy i několikrát), aby tlapka vypadla ven.

7. Pracny obalujeme v moučkovém cukru.

Ovarová polévka


My jsme z naší půlky prasátky spotřebovali opravdu vše až na pár drobností. Proto by přeci byla škoda vyhodit vývar, který vznikl po čtyřhodinovém vaření ovaru. Jako ovar, tak i polévka je velmi jednoduchá a tááák dobrá.


Ingredience:


vývar z ovaru
1 pytlik krup
1 palice česneku
majoránka
sůl, pepř

Postup:


1. Kroupy musíme asi na 4 hodiny namočit nabobtnat do vody.

2. Vývar ze kterého vyndáme ovar necháme vařit a přidáme k němu scezené kroupy.

3. Polévku dochutíme česnekem, majoránkou, solí a pepřem a ještě provaříme.

Pokud všechnu polévku nerozdáte a nesníte, tak ji můžete zamrazit či zavařit.

Ovar

Velké žranice toho, co by se jinak nezpracovalo. Tak přesně to je ovar. Na ovar potřebujete opravdu obří hrnec, aby se vám tam všechno vešlo. Není to žádná věda, jen všechno naházíte do hrnce a dlouho vaříte. Ovar je to první co se jí na zabíjačce a zaplácne vás do doby než je hotová polévka, jitrnice a další.

Ingredience:


1 hlava rozříznutá napůl
srdce rozříznuté napůl
1/2 jater
plíce
ledvinky
kousek pupku nebo kolínka
bobkový list (10lístků)
nové koření v celku (2PL)
celý pepř
cibule
celý celer
3 petržele
3 mrkve


Postup:


1. Vše dáme do obřího hrnce a zalijeme vodou.

2. Vaříme 3 – 4 hodiny, podle velikosti hlavy.
Na takovej hrnec jsme museli zapnout dvě plotýnky. =)
3. Svoláme rodinu a nakrájíme, játra, jazyk, pupek a okrájíme hlavu. Podáváme s chlebem, hořčicí a křenem.

4. Plíce, plus co nesníme, schovám na prejt či jitrnice.

Prejt nebo jitrnice



Když se dělala zabíjačka, tak samozřejmě nesměli chybět jitrnice a prejt. Jsou to mé dva nejoblíbenější produkty ze zabíjačky. Samozřejmě mám ráda všechno. Takový prejt po domácku jsme si udělali i my, i když jsme měli jen půlku prasátka. 


Ingredience:


1,5kg masa z ovaru
720g zabíjačkové buchty (2 veky)
3 velké sběračky vývaru z ovaru (750ml)
200g uvařených plic
100g syrových jater
1 celá palice česneku
1,5PL soli
1/2lž pepře
1lž nového mleté koření
2 vyrchovaté PL majoránky

Postup:


1. Housku zalijeme vodou a necháme nacucat. 

2. Připravíme si koření a prolisujeme česnek.

3. Z housky vymačkáme přebytečnou tekutinu.

4. Maso by se správně mělo nasekat takovým tím kolíbkovým nožem, ale nemáme, tak šlo také do mlýnku.

5. Játra, plíce i maso umeleme v mlýnku na nejhrubší nástavec.



6. Naposledy proženeme mlýnkem trochu namočené veky.

7. K umletému masu přidáme housku a koření a poctivě rukama hňácáme.

8. Přilijeme vývar a ňahňáme dokud nejsme spokojeni nebo dokud nás to nepřestane bavit. Ochutnáme a popřípadě ještě dochutíme.

9. Polotovar dáme do pekáčků 1 velkej s vyšším okrajem a jeden klasický pekáč.



10. Pečeme na 180°C přibližně hodinu, ten v klasickém pekáčku se pekl déle protože byl vyšší a níž v troubě. Prejt je hotovo, když se na povrchu utvoří kůrčička. Když je prej horký, tak je stále měkký, zatuhne až po vychladnutí.



Prejt se dá jíst, jak studenej, tak teplej. Teplej ho mám ráda s bramborem a s kysaným zelím, studenej zase nakrájenej na plátky s hořčicí a chlebem.

Pokud byste chtěli dělat jitrnice, tak navíc musíte mít střívka a náplň nebudete péct v troubě, ale naplníte střívka, zašpejlujete a uvaříte, ale o tom někdy jindy.=)

Jak jsme „zabíjeli“ zmrzlou půlku prasete s celou hlavou



Říkáte si, že v nadpisu něco nesedí? Ano nesedí, a to pouze to zmrzlou! Zbytek byl podle plánu. Sice se tak mělo stát už minulý týden, ale vše se přesunulo na sobotu 23.listopadu. A co se vlastně mělo dít? Měli jsme objednanou půlku prasete, kterou naporcujeme do mrazáku, aby vepřové bylo vždy po ruce. K tomu jsme měli dostat všechny vnitřnosti a celou hlavu, která bude rozpůlená. Byla obvolána rodina, aby si přijeli pochutnat na ovaru, ovarové polévce, prejtu a samozřejmě na zabijačkovém guláši nebo-li smažáku. Naštěstí jediný, kdo mohl tak byla A. s D. a Karolínka u nás stejně spala. Ptáte se proč naštěstí? Nebojte, není to tím, že bych byla lakomá a nechtěla se se členy rodiny dělit a tyhle dobroty. 

Sobota 23. listopadu 2013


8:20 
Snažím se rozlepit oči, ale jaksi se mi to nedaří a přetáčím budík na 8:40

Ani nevím kolik bylo a do pokoje se přiřítil taťka, že potřebuje techničák, že v tom je techničák od vozejku.

9:00 – 10:00 
Já, mamka a Karolínka snídáme a taťka přiběhne z venku, že chce i techničák od Ferdy (Favorit), že upadla elektrika na Felicii. Ano, to nám ten den hezky začíná. Taťka odjíždí s vozejkem pro prase a já vyzbrojena seznamem, co ještě nakoupit, do Litoměřic. Nejdříve T-mobile (už jsem taky neomezená) a pak směr Interspar. 

10:33 
Odjezd od Intersparu s úspěšným nákupem (chleba, pivo, hořčice, kečup, kroupy) a samozřejmě pár věcmi navíc. Přiznávám, najít kroupy mi dalo trochu zabrat, měli tam milion druhů pohanky a cizrny, ale kroupy až dole, ve stejném obalu jako ovesné vločky, jen jiný nápis.

10:33 – 11:00 
Příjezd domu, vyložení nákupu, namočení krup a kafe. Holky mezitím upekly 3 štrůdly a taťka se vrátil s půlkou prasete. A nejen, že hlava nebyla rozpůlená, ale prase bylo ZMRZLÉ. Ano zmrzlé! Plány v prd*li!! Mamka naštvaná, oheň na střeše. Co teď?

Můj pes si hraje na akrobata a vypadá jak slepici na bidýlku jen, aby co nejlépe viděla do vozejku.


11:00 – 12:00 
Co vlastně budeme dělat? Vše zmrzlé! Už víte proč bohudík, že nikdo pořádně nemohl přijet? Neměli by co jíst. Ani jedny játra navíc to nevykompenzují. Mamka stále hudruje. Taťka se snaží rozseknout hlavu sekerou napůl a rozdělit od sebe zmrzlý chuchvalec vnitřností. Karolínka si hraje s ouškem a zpívá si:,,Já jsem malinkej.“ Mamka jde do sklepa pro vajíčka, aby k obědu bylo alespoň něco.

12:00 – 14:00 
Hlava rozpůlena, vnitřnosti rozděleny a jsem voláni na oběd. Házíme do sebe míchaná vajíčka a chleba máslem, Kajda frflá, že už nechce. Obří hrnec s ingrediencemi na ovar už stojí na plotně. Všichni čtyři padáme na gauč a dáváme si pauzu s Homolkovejma v telce. Všichni se uklidňují. Půlka prasete rozdělená na 2 půlky se dala do Ferdy, aby na to nemohli psy, kočky ani myši. Další kafe, obléknou Kajdu a šup vyvenčit strejdovi psa.


14:00 – 15:00
Po cestě ke strejdovi Sokolovi (Proč Sokol? Můj strejda vždy říkal bráchovým dětem sokolíci, tak ony, aby všechno to přibuzenstvo rozlišily, začaly strejdovi říkat strejda Sokol a už mu to zůstalo=)) vyzvedáváme strejdu K., aby šel s námi. Pes vyvenčen, jdeme nachvilku na hřiště, kde nacházíme měnící se Šmoulinku. Karolínka při návratu prudí, že chce vidět Bobinu (K. pes). Z Bobiny je čím dál větší štrůdl, ale měla radost, že nás vidí. K. nás šel ještě kousek vyprovodit a hurá k domovu.

15:00- 17:30 
Ovar se vaří, Kajda hejká, přijíždí A. a D. a přivezli koblihy (zbytečně, je tu štrůdl, ale asi vyčítky, že nám je tu včera snědli =D). D. zase odjíždí, protože A. si nepřečetla, že mají přivézt ještě křen a chleba. Týnka řádí, Kajda řádí, ovar hotov. Velká žranice, mastné huby, hodně zbytků. Schováváme strejdovi. Cedíme kroupy, mám spálený malíček, A. vyklouzne z ruky knížka, kterou jí podává Kajda a padá Kajdě na nohu – řev, který neustává do odjezdu. A.,D. s holčičkami odjíždí

17:30 – 20:00 
Polévka hotova a začínám dělat prejt. Nemáme takovou tu šikovnou kolíbku na sekání masa, tak to melu všechno v mlýnku na maso. Samozřejmě se syrové „játro“ =D namotalo na nůž a mlelo to, jako když nemlelo. Všude hromady mastného nádobí. Směs uplácána, pekáče naplněny, pekáče v troubě a prejty se pečou. Taťka mele „domácí“ konzervy pro psy a kočky ze zbytků ovaru. Jeden pekáč upečen a venku z trouby a druhý následoval. Prejty hotovy! Polotovar před upečením chutnal dobře, voněl dobře a i dobře vypadaj. Snad bude i dobře chutnat výsledek. Zjistíme zítra na oběd. 

Pro dnešek padla!

Neděle 24. listopade 2013


8:40
Zvoní mi budík, který jsem zapomněla vypnout. Poslepu hledám telefon, vypínám a spím. dál

10:00
Skáče po mně pes, protože ví, že se na dvoře začalo něco dít a ona tam přeci nesmí chybět. Dobrá, hrabu se z postele. Vzápětí mi přichází sms od taťky, který už se na dvoře pere s půlkou z půlky prasete:,,Vstávat, maso volá.“ Odepisuji: ,,No jo, už se hrabu, ta slepice (pes) už mi stejně voblízala celou hlavu.“

10:15
Mamka už škrábe brambory k obědu. Dopíjím čaj a vařím si kafe, abych se probrala. Venku je šílená zima, jdu se přioblíknout a pantofle měním za vysoké boty.

Goldie samozřejmě musí asistovat, zatím si kousala košťátko, pak okusovala i prasátku nožičku. =D


10:15 – 11:30 
Taťka svléká přední půlku z půlky z kůže a rozděluje na jednotlivá masa. Fotím, píšu, vážím, pytlíkuju. Přichází řada na čaj s rumem, aby taťkovi neodumřely konečky prstů. Ano, maso je stále trochu zmrzlé. Plecko je stále hodně zmrzlé, putuje zpátky do sklepa. Přináší se zadní čtvrtka prasete. O poznání a takové 2cm na sádle tučnější. Každá půlka je z jiného prasete. Nevadí! Došly velké pytliky, rozbaluji předevčírem zakoupené pytliky, kam se vejde možná tak jeden krajíček chleba. 

Vpravo dole si můžete všimnout, že vrstva sádla byla opravdu velká. =D



11:30 – 11:45
Ruce na prsa a hurá do krámu pro pytliky, ale rychle má jen do 12:00. U krámu zjišťuju, že dnes má do 14:00. Hledám pytliky,  20x30cm nestačí, beru ty nejmenší pytliky do koše o objemu 12l. Beru tyčku pro psy, pro sebe Chvilku v kuchyni za 8Kč (jak jinak, když je v ní cukroví, 12.12. nesmím zapomenout na další číslo, bude tam hrát prim čokoláda) a hurá zpátky domů.

11:45 – 12:15
Tahle část je na tom zmrzle ještě hůř. Celá kejta putuje zpátky do sklepa a my na oběd. Co k obědu? No přeci prejt ze včera s bramborem a kysaným zelím. MŇAM, fakt je dobrej, takže prejt se povedl na jedničku s hvězdičkou.

12:15 – 13:30
Polední klid…

13:30
Odjíždím vyzbrojena masem, sádlem a obědem ke strejdovi vyvenčit psa a vejslužku mu tam nechat. Někam to musím schovat, aby si Bakulín nepochutnal dřív než strýcu.



14:05
Zpátky doma, další kafe a hurá na škvaření sádla. Musím rychle uzmout 1,5kg syrového na můj plán……Tak sádlo bude až zítra, zatím odpočívají v lednici dvě velké mísy nakrájeného sádla. Alespoň jsme si nakompletovali sklenice s víčky.

16:20
A je konec, kýta i plecko konečně umordovány, maso v mrazáku, polévka v mrazáku, zmrzlé prsty. Mrazák je plnej!

18:45
Ládujeme se pečenejma žebrama a jsme mastní až za ušima. =D

A kolik máme čistého masa v mrazáku?


Kýta 9,32kg (z toho je 2,5kg na guláš či směs – různé odřezky ze kterých jdou nakrájet tak kostky či nudličky) – kýta se používá buď v celku, většinou tedy vyuzená, na grilování nebo vykostěná. Vykostěná kýta má velké využití od řízků, přes rolády, závitky, až k šunce a klobásám.

Kýta v celku a můj pes. =D

Plecko 3,56kg – mírně tučné svalnaté maso, vhodné na dušení, mletou, vaření, ale i další úpravy.

Plecko ještě v celku.

Panenka 400g + konec kýty 340g – nebo-li panenská svíčková, nejlibovější (nejlínější) maso, upravováno jako medailonky nebo třeba vepřový welington.

Krkovice 2,19kg – výborná na řízky a steaky, tučné maso, ale velmi šťavnaté. Při pečení maso ztrácí na objemu, protože se vyškvařuje tuk.

Kotlety nebo-li pečeně 3,84kg – kotletky jsou velmi libová část masa, dá se upravovat na mnoho způsobů: pečení, grilování, smažení, vaření, ale musíme počítat s tím, že díky své libovosti je pak maso sušší. Hodí se spíše na minutky.

Kousek kotletky.

Bůček bez kůže 1,38kg – na guláš, na mleté maso nebo na slaninku

Bůček s kůží 3,66kg – na pečení v celku nebo na slaninku

Má kůži jen je otočen. =)

Směs odřezků na guláš 2,46kg


Co jsme vyhodili?
Uvařenou, ale obranou hlavu, trocha kůže a kousek páteře. Jinak kůže schována na sulc a kosti hezky na pekáč na „vobíračku“.

Co jsme vyrobili a budeme vyrábět?
Ovar
Ovarovou polévku
Prejt
Pečená žebra
Sádlo
Škvarky
Kromě žeber bude brzy na vše recept. =)

{zemlbába} Žemlovka s jablky



Vůně dětství!! Školní jídelny, bezstarostná léta, maminka, babička a mnoho dalšího se mi vybaví při vzpomínce na žemlovku. Tato dobrota je často označována i jako zemlbába, což je počeštělý výraz. Původ je z němčiny ze slova Semmel, což znamená houska. Žádná zemní bába to není. =D Žádnou vědu nehledejte a vyhrabte doma nějakou tu oschlou housku nebo rohlík, jablíčka máte oloupaná hned a ten zbytek se doma určitě taky najde. Já mám žemlovku nejraději teplou, ale mnozí ji dlabou i studenou


Ingredience:


10 plátků toustového chleba (nechala jsem přes noc rozložené na tácu oschnout)

5 velkých jablek
2 skořicové cukry

350g tvarohu
1 vajíčko
1 vanilkový cukr

50ml mléka
1 vanilkový cukr
3 vajíčka

hrst vlašských ořechů
3 vrchovaté PL rozinek
rum
oříšek másla

Postup:


1. Alespoň hodinku předem rozinky zalijeme rumem a nechám nacucat.

2. Jablíčka oloupeme a nastrouháme či nakrájíme na kousky a promícháme s dvěma skořicovými cukry.

3. Jedno vajíčko rozdělíme na žloutek a bílek.

4. Ke žloutky zašleháme cukr a tvaroh. Z bílku ušleháme sníh, nemusí být úplně tuhý. Společně ručně spojíme.

5. Tři vajíčko, cukr a mléko, společné vyšleháme.

6. Pekáček si řádně vymažeme máslem a vysypeme strouhankou.

7. Toustový chleba namáčíme ve směsi cukru, mléka a vajíček pořádně z obou stran. Polovinu chleba dáme na dno pekáčku.

8. Na toustový chléb rozprostřeme jablíčka, která posypeme rozinkami a posekanými ořechy. 

9. Zakryjeme vrstvou tvarohu a na to zase namočený toustový chléb.


10. Rum z rozinek nevypijeme, ale zahřejeme v rendlíčku a rozpustíme v něm oříšek másla. Touhle dobrotou celou žemlovku zalijeme.

11. Pečeme na 180°C 50min dozlatova. 

Co je vlastně žemlovka?

Je to výborný sladký nákyp, který si každý z nás pamatuje ze školní jídelny. Nevím jak u vás, ale my vždy měli dobrou. Místo jablíček lze použít i jiné ovoce, ale první a poslední vrstvu vždy tvoří pečivo.