{dušená} telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší



Tak dlouho se na ně chystám. Žádné tele jsem však v obchodech ani u řezníka nepotkala. Asi je pravda, že kdybych jo chtěla a neustále se ptala, tak bych se možná dopracovala alespoň k těm hovězím líčkům. Jak mé srdce zaplesalo, když leták z Alberta ukázal nabídku nejen telecích líček. Musela jsem hodně odolávat, aby mi v košíku nepřistálo i mněhně (jehněčí maso). Nebylo nad čím přemýšlet, protože recept už mám vybraný dávno.


Co je to za maso?
Telecí líčka jsou tvářičky malých chlupatých telátek. Když to takhle píšu, tak bych se snad i stala vegetariánem. Dříve nebylo maso tohoto typu vůbec k sehnání, protože si jej řezníci nechávali pro sebe. A později bylo jedním z nejlevnějších mas. Každého koho se zeptám na líčka a ví o co jde, tak si je hned spojí se jménem Zdeněk Pohlreich. Troufám si říci, že díky němu líčka stoupla v očích širší veřejnosti, ale také jejich cena. =)

Ingredience:
pro 2 osoby

300g telecích líček
2 mrkve 
(nebo jedna velká)
1 petžel
3 stonky řapíkatého celeru
(nebo čtvrtka malé bulvy)
1 cibule
1 malý protlak
(cca 1 velký lžíce)
2 dcl červeného vína
2 dcl hovězího vývaru
3 bobkové listy
4 kuličky nového koření
čerstvé bylinky (bouquet garni)
(tymián, rozmarýn, petržel) 
50g másla



Příprava:

1. Kořenovou zeleninu a cibuli si oloupeme a nakrájíme.

Z mrkve a petržele si škrabkou na brambory nakrájíme pár tenkých proužků stranou na závěrečné dozdobení.














2. Maso zbavíme těch největších a netužších blan. 

Hlavně ne prosím vás všeho, jinak nevím, co vám zbude. Někde máte maso už očištěné a připravené k použití.

3. Očištěné maso osolíme a opepříme z obou stran.

Postup:


Důkladně si rozpálíme vysokou pánev.

1. Maso na trošce tuku zatáhneme na pánvi důkladně ze všech stran. 




Pokud děláte masa hodně, tak začněte tučnějšími kousky, které vám na pánev pustí další tuk.

2. Když máte maso opečené, přendejte ho do hrnce a na pánev putuje kořenová zelenina.

3. Zeleninu opékáme, když už chytá zlatavé opálení, tak přidáme cibuli a opečeme dohněda. Nakonec přidáme protlak.













4. Zeleninu zalijeme červeným vínem a necháme ho silně zredukovat.

Plno lidí používá na vaření nekvalitní vína. Netvrdím, abyste šli koupit extra drahé víno. Řídím se jednoduchým pravidlem. Co mi chutná na samotné pití, tak s tím vařím. I když u mě docela divné říkat, když červenému moc neholduju. Už se mi však párkrát stalo, že jsem chtěla spotřebovat víno, které nám nechutnalo a akorát to jídlo zkazilo. Rozhodně nebudu někam, kde maso stojí přes 300 Kč/kg dávat nějakej fujtajbl.

 Líčkům dopřejte nějaké polosuché nebo polosladké víno.

5. Nakonec vše zalijeme vývarem a necháme chvíli provařit.

Jak se říká:, ,Lepší vývar z jedný mrkve, než čistá voda.“ 

6. Vše, včetně bylinek, přemístíme do hrnce a pozvolna dusíme hodinu a půl nebo do změknutí líček.

7. Hotové maso vyndáme a omáčku přecedíme, nepasírujeme! 

8. Do omáčky přihodíme kostičku másla (už nevaříme) a dochutíme.


Zeleninu z pečení nepoužíváme, co měla, to dala.  Maso by mělo být tak křehounké, že by se pomalu dalo jíst lžičkou. 


9. Na trošce másla orestujeme proužky zeleniny, kterou jsme si na začátku dali stranou. Zeleninu mírně osolíme a opepříme.


I když jsem si proužky připravila, tak líčka se nakonec jedla až druhý den. Jelikož jsem je zapomněla uklidit do ledničky, tak se z nich staly takové vysušené žížalky.

Na nahřátý talíř dáme doprostřed kopeček kaše, na ni položíme maso a přelijeme omáčkou. Dozdobíme restovanou kořenovou zeleninou.

Nejdříve to vypadalo, že toho je extra málo a po mase jsem mezi zeleninou celkem pátrala, ale ve výsledku jsme byli příjemně najedení a ne přežraní jako vždy. 


Myslím, že nejen jako velikonoční jídlo je tohle naprostá bomba. Telecí líčka se pohybují přes 300 Kč/kg, ale hovězí se dají sehnat okolo 120 Kč/kg a to už je sakra rozdíl. Hovězí se však vyplatí při větším množství strávníků, jelikož to si pobude v troubě klidně i 3 hodiny.


Dobrou chuť

{dětský} Dort s LENTILKAMI uvnitř jako překvapení



Chcete se blýsknout fajnovým dortem, ale nezbývá moc času na nějaký super postavičkový? Mám pro vás řešení. Když naše malá princezna slavila třetí narozeniny, tak jsem pro ni chtěla něco spešl, i když už nebyl čas. Do všeho toho stěhování a lítání přišli oslavy a já neměla na pečení ani pomyšlení. Naštěstí tenhle dort je efektní a rychlý zároveň. 


Jelikož je dort dutý a naplněný lentilkami, tak úplně stačí v malé verzi „na efekt“ a v případě dortomilů udělat bokem ještě jeden obyč na jídlo. Co si budeme povídat, ono z toho dortu moc nezbude , když ho vydlabete.

Ingredience:
1 dávka vašeho oblíbeného korpusu
(já dělala půl na půl světlý a tmavý z těsta na bábovku)
krém, marmeláda, nutela
lentilky
(použila jsem 2 pytlíčky rádoby lentilek z Lidlu. Jinak bych to tam odhadovala na 5 krabiček originálních lentilek)
kokos, oblíbené čokoládové bonbony

Když budete dělat jen tento malý dort, tak se nevyplatí k tomu tvořit krém, protože by vám ho moc zbylo. Já k němu dělala ještě jeden velký a tak jsem si uloupila trochu krému odtamtud.

Jak na složení dortu?

Upečené korpusy několikrát prořízneme. Záleží na jejich tloušťce. Dva si dáme stranou na základnu a pokličku a ze zbytků vyřízneme středy. Vyříznuté středy buď snězte ke kafi nebo s nimi udělejte dortu mini patro jako já.
Na tác položte základnu a skládejte na ní jednotlivá patra, která vždy potřete trochou krému. Snažte se, aby se co nejméně krému dostalo dovnitř, zbytečně pak lentilky rozpouští. 


To samé s ledničkou, vše si klidně připravte předem, ale lentilkami zdobte (pokud jimi chcete dobit) až těsně před předáváním, lednička jim nedělá dobře.
Než přiklopíme posledním plným plátem, tak  naplníme lentilkami.Dort obmažeme krémem a případně ještě postavíme patro. Ozdobíme dle libosti a fantazie. 

Ať už takovému chudšímu nebo i nazdobenému dortu dodá šmrnc vlastnoručně vyrobená girlanda. Není na tom vůbec nic složitého. Podrobný návod i s fotkami najdete zde.

{ďábelsky ostré} kuře s bramborami v pikantní omáčce



Nedělní dopoledne a klasická otázka, co se bude vařit? Bylo jasné, že to bude kuřecí, když jsem si v sobotu večer vyndala 4 kuřecí čtvrtky. Projížděla jsem svou haldou časopisů a dokonce i něco vybrala, ale když už jsem psala Kubovi seznam věcí, co je potřeba dokoupit vzpomněla jsem si na dva tajemné pytlíčky, co mám doma od minulých Vánoc. Několikrát jsem se na ně už chtěla vrhnout, ale vzpomněla jsem si většinou ve chvíli, kdy jsem byla bez ingrediencí.

Jedná se o balíčky s kořením, které dovezl známý při toulkách Asií. Na každém z nich je na zadní straně recept. V receptu je použit tento.

SERBUK KARI DAGING PEDAS BABA‚S
Bada‚s hot and spicy meat curry powder





Původní nákupní seznam jsem škrtla a sepsala nový. Když K vyrazil, tak jsem se dala do přípravy všeho, co bylo už doma, aby to pak byla rychlovka. Bylo mi divné, že je pryč nějak dlouho a začala si v hlavě vykreslovat nemilé scénáře. Ve chvíli, kdy jsem začala chmurné myšlenky zahánět mi volal, HTC si však dělalo co chtělo a já neslyšela kromě praskání v telefonu vůbec nic. Přepadl mě docela pohlcující strach, protože i přes to praskání to znělo naléhavě. Rychle jsem přehazovala simku zpátky do BlackBerry. Naštěstí šlo jen o to, zda rajčata v plechovce mají být krájená nebo vcelku, i když mi neuniklo jisté naštvání v jeho hlase. Vše mi prý vysvětlí až doma.


Přijel domu značně naštván, ale vše mělo naštěstí vysvětlení. Za barákem nám Interspar předělávají na Albert, takže tam prý skoro nic neměli. Jel tedy ještě do Kauflandu, kde byl díky MDŽ pěkný blázinec a do toho důchodci, kteří zaterasili hlavní průchozí uličky svými košíky.


Ale nákup byl doma a já se mohla pustit do vaření. Jak už tomu bývá s většinou receptů na které narazím, tak i tento se stal spíše inspirací.


Upozorňuji, že tento recept je opravdu ostrý!

Ingredience:

½ lž skořice
1 lž římského kmína
½ lž anýzu
½ lž fenyklových semínek
2 lž chilli
2 lž kari koření
6 hřebíčků

1 velká cibule
3 PL krájených rajčat v konzervě
(nebo 1 velké zralé rajče)
1:1 česnek:zázvor
(2 velké stroužky česneku)

4 kuřecí čtvrtky
1 litr vody
2 větší lžičky soli

4 velké brambory
1 pytlíček

2PL arašídového másla
(je lepší, pokud je s kousky)


Postup:


Nejlepším nádobím na přípravu tohoto pokrmu je WOK pánev s pokličkou. Jelikož náš WOK pokličku nemá, tak začáteční příprava byla v pánvi, ale pak jsem musela vše přemístit do velkého hrnce.


1. Kuřecí čtvrtky zlomíme v kloubu a rozdělíme na paličku a zbytek.

2. Cibuli nakrájíme na půlkolečka a utřeme česnek se zázvorem.

3. Brambory oloupeme na nakrájíme na cca 2 centimetrové kostky.

4. Všechno koření spolu smícháme v mističce.

Ještě než začneme s celým pokrmem, tak si například v rychlovarné konvici uvaříme vodu.

5. Na pánvi rozpálíme větší množství oleje na kterém opečeme kousky kuřete ze všech stran.

6. Opečené kuře vyndáme a na olej tentokrát putuje všechno koření a vzápětí hned cibule s rajčaty.

7. Cibuli s kořením a rajčaty smažíme tak minutku až dvě.



Teď přichází ten okamžik, kdy vše u nás putovalo do velkého hrnce.

8. Směs koření, rajčat a cibule přelijeme do hrnce, přidáme opečené kuře, česnek se zázvorem, sůl a zalijeme vodou.

9. Přikryjeme pokličkou a vaříme 10 minut.

10. Po deseti minutách přidáme brambory a zázračný pytlíček.

V tuto chvíli jsem si připravila těsto na indické placky a rozpálila troubu.

11. Vaříme 15 minut pod pokličkou.

12. Přidáme arašídové máslo a následně bez pokličky vaříme dalších 10 minut.

Než se mi dodělaly placky, tak jsem nechala kuře probublávat. Ve výsledku si bez pokličky nepobylo 10 minut, ale dalších 30 minut. Vůbec mu to neuškodilo, naopak.

Tento pokrm nepostrádá ani šmrnc, ani pikantnost. A že je to opravdu dobré mi vždy dokazuje ten můj, po kterém pomalu ani nemusím mýt talíře. Pro nás dva z toho byl oběd a večeře, jednou s plackama a jednou s rýží.

Vím, že málokdo z vás vlatní tento zázračný pytlíček, ale abych ho alespoň trochu přiblížila. Nevím, jak moc vám tím pomohu, protože u koření nejsou psané poměry. Každopádně je tam hodně toho, co je obsaženo v koření, které putuje do pokrmu ještě navíc.

Složení: koriandr, chilli, kmín, skořice, fenykl, pepř, kardamom, anýz, dhal, kurkuma, hřebíček a další koření.

Každý si tedy může zkusit namíchat svůj vlastní zázračný pytlíček o hmotnosti 25 g

DIY: Girlanda na dort



Nic složitého a přitom tak poutavého. I z obyčejného dortu rázem vykouzlíte dort o něco zajímavější. Dalo by se to pojmout i jako dekorace na poslední chvíli, během pár minut máte hotovo. Možná si řeknete, že ne každý má doma barevný papír. Ale klasický papír má snad doma každý. Buď ho můžete nechat čistě bílý nebo ho dokreslit po svém.

Potřebné věci:
nůžky
lepidlo
2 špejle
provázek nebo nit
barevný papír
fix

Postup:


1. Papír přehneme v půlce a už je na vás zda delšími stranami, či kratšími. Záleží na tom, kolik vlaječek potřebujete a jak velké.

Ohyb nám slouží jako vrchní strana, pod kterou poté povede provázek proto si ho nepřestřihněte.

2. Vystříháme si tvary, které se nám líbí.

3. Vlaječku si ozdobíme dle fantazie buď jen z čelní strany nebo z obou, jen dejte pozor, že na druhé straně nebude to samé písmenko!!!

4. Poskládáme si vlaječky k sobě a pod ohyb dáme provázek. 

5. Každou vlaječku slepíme dohromady.



6. Provázek přivážeme na dvě špejle a zapíchneme do dortu.

A je hotovo. Milé zpestření dortu. Místo špejlí můžete použít i něco lépe vypadajícícho nebo část vykukujících špejlí nabarvit fixem.

{indická placka} Indický chléb Naan



Indické chlebové placky Naan nejsou cizí žádnému zastánci indické kuchyně. I když si osobně v indických restaurací raději dávám jako přílohu rýži, tak jsem ani na tyhle skvělé placky nezapomněla. Rýži si doma děláme docela často, tak už to opravdu chtělo změnu. Na přípravě placek ani na následném pečení není vůbec nic složitého a jsou hotové hned. Hlavně, potřebné ingredience má jistě každý doma.


Tyto placky se nemusí podávat jen jako příloha, ale pochutnáte si i na samotných či plněných. Každá placka se po upečení potírá rozpuštěným máslem, i když se jedná jen o ty přílohové. Když do másla rozetřete kousek česneku, tak se hned jejich chuť posune někam dál a už je ujídám i samotné. O plněných ani nemluvím. Dnes se však vrhneme na ty přílohové.Však nebojte, plněné se tu jistě také objeví.

Ingredience:

(na 6 přílohových placek)


250g hladké mouky
250g polohrubé mouky
(lze použít i 500g hladké mouky)
250 mléka
1 vajíčko
1 vrchovatá lžička soli
1 vrchovatá lžička cukru

50g másla

Postup:


Ještě než na placky vůbec pomyslíte byste měli rozfajrovat troubu stejně jako u pizzy na co nejvíc. U nás tedy 250°C.


1. Mouky smícháme se solí a cukrem.

Nemusíte nutně používat dvě mouky, mě k tomu spíše donutily okolnosti, že doma bylo už jen 250g hladké mouky. Ale i v kombinaci s polohrubou v tom není žádný probLém.


2. K mouce přilijeme mléko a přidáme vajíčko.


3. Ze všech ingrediencí vypracujeme hladké nelepivé těsto.


4. Těsto rozdělíme na přibližně 6 stejně velkých bochánků.


5. Z každého bochánku rukou vytvarujeme tenkou placku a je jedno zda kulatou nebo šišatou.




Placky budete v troubě dělat na dvakrát nebo na třikrát, tak si zatím zbyvající bochánky či placky zabalte do folie, aby vám neoschly.


6. Placky pečeme v rozpálené troubě na 250°C přibližně 7 minut.


7. Rozpustíme na plotýnce máslo.


Jak poznáte, že jsou hotové? Placka se na některých místech nafoukne a zhnědne.


8. Hotovou placku přendáme na talířek a důkladně potřeme rozpuštěným máslem.



Placky vrstvíme na sebe a její horní stranu potíráme máslem. Spodní strana se opatlá od předchozí placky. Díky tomu, že placky skladujeme do podávání takhle na sobě, tak se udrží déle teplé a neosychají.



Před podáváním jednotlivé placky nakrájíme na kousky. Na jaké, to už nechám zcela na vás.

Dobrou chuť

{kuře po myslivecku} pollo alla cacciatore



Cacciatore znamená v italštině „lovec“. Pokud tedy název alla cacciatore vysvětlím v našem kulinářském světě, tak pokrm musí obsahovat rajčata, cibuli a bylinky. Dalšími nejčastějšími ingrediencemi je paprika a víno. Co si dál přidáte do pokrmu už je na vaší chuti. I víno se používá rozdílné na jihu Itálie červené, zatímco na severu Itálie bílé. Nejčastěji se takto připravuje kuře (pollo alla cacciatore) nebo králík (coniglio alla cacciatore).


Jak už jste si mohli všimnou, tak se jedná o italské jídlo. Tento pokrm se připravoval převážně v den, kdy se vyjíždělo na lov. Ono po takové honbě za divokou zvěří často vyhládne. Tohle jídlo se dá navařit opravdu ve velkém, omezeni jste pouze objemem toho největšího hrnce. Náročnost se počtem porcí nemění. 

Receptů je nespočet, ten přidává to, ten zas tamto. Ten lije bílé víno, ten červené. Jeden to dá následně péct do trouby, druhý to dusí na plotně. Jako speciální kategorii bych vyzdvihla přidání Mascarpone, což podle mě už hodně zamíchá s výsledkem. Verzi s Mascarpone a ještě k tomu pečenou v troubě mám vyzkoušenou také, dnes je však řada na tuto dušenou verzi.

Já si pro dnešek připravila kuře a červené víno. Základní suroviny jako rajčata, cibuli a bylinky také. Jako hlavní a jedinou čerstvou bylinku jsem použila rozmarýn. Přílohou nám posloužila rýže. 

Ingredience
(pro dva hladovce nebo 4 normální lidi)

4 kuřecí čtvrtky
2 dcl červeného vína
3 větvičky čerstvého rozmarýnu
(s bylinkami je to o chuti a kreativitě, určitě bych však použila bylinky čerstvé)
2 bobkové listy
1 velká cibule
1 1/2 obří mrkve
1/4 malého celeru
(lze použít i řapíkatý celer 2-3 stonky, já mám doma celer jako fotbalovej míč, tak v odhadu je to 1:3 ohledně mrkve)
3 stroužky česneku
1 plechovka krájených rajčat (400ml)
(opravdu se těším na léto a na masitá rudá rajčátka, teď raději sáhnu po plechovce)
sůl, pepř, chilli
případně cukr
voda

Možné přílohy:
rýže, široké nudle, bageta ve výsledku spíše záleží na chuti, viděla jsem tento pokrm i s vařeným bramborem, kuskusem…

Postup:


Je potřeba si vše předem připravit, protože skládání do pánve či pekáčku už je pak rychlovka.

1. Cibuli nakrájíme nahrubo, česnek jen oloupeme a mrkev s celer nastrouháme na hrubém struhadle.

2. Rozpálíme si pánev s trochou oleje a opečeme kuře ze všech stran.

3. Kuře vyndáme z pánve a přihodíme cibulku. Když začne hnědnout, tak i mrkev s celerem. Vše pár minut opékáme.



















4. Na opečený zeleninový základ naskládáme zpátky kuře, přidáme česnek, zalijeme rajčaty, vínem a dolijeme vodou tak, aby kuře bylo téměř ponořené.

5. Osolíme, opepříme a přidáme chilli.



Chilli si přidají pouze milovníci pikantního jídla. S tím solením to na začátku nepřehánějte. Tekutina se bude vařením odpařovat. Mohlo by to na konci být přesolené. Vždy na začátku všeho s mírou a pak dochutit.

6. Přiklopíme pokličkou, stáhneme plotýnku na polovinu a dusíme zhruba hodinku.

7. Po hodině sundáme pokličku a nechám bez ní ještě tak půl hodiny probublávat.

Pokud děláme ke kuřeti rýži, tak se právě vrhneme na její přípravu.

8. Ze základu jsem vyndala kuře, bobkové listy, česnek a zbylé větvičky od rozmarýnu.



Zeleninu můžete promixovat, ale já to jen trochu proňahňala vidličkou.

9. Zeleninu ochutnáme a dochutíme. Já jsem i trochu docukrovala.

A můžeme servírovat. S čím? Tak to je zcela na vás. Sama se neumím rozhodnout pro jednu nejlepší přílohu, záleží na aktuální chuti. 

Když seřadím přílohy dle časové náročnosti. Tak je jasné, že s bagetou (pokud si ji nepečete sami) budete mít nejméně práce, následuje kuskus a těstoviny (opět pokud je neděláte doma), rýže a nakonec brambory. U brambor je to diskutabilní, záleží na velikosti.
Tak, či onak. Máte možnost tohle jídlo pokaždé udělat jinak, i když vlastně stejně.

Dobrou chuť 
 V.

Co bude dál?

Ne, nekončím s blogem, ALE!

Jeden zádrhel tu přeci jen je. Stále jsme doma bez internetu a nejspíš to v tomto bytě tak i zůstane. Ovšem, co tam nezůstane dlouho, tak budeme MY!
Vařím každý den, kdy jsme doma. Peču také, ale v tomhle prostředí mě to nebaví a ještě jsem většinou bez foťáku.

V bytě jsme dva měsíce a pár dní k tomu. Pan domácí, který se předem zdál jako milý chlapík, co vám vše řekne na rovinu se změnil v tak trochu „psychického tyrana“. Největším problémem je to, že bydlí přímo pod námi, je v důchodu a tím pádem skoro stále doma. I když se jedná o starý barák, tak je od nich vše slyšet a tím pádem i od nás. Cokoliv nám doma upadne, tak si to hned druhý den slíznem. Ne, že by křičel, ale takovým tím rejpavým tónem připomene, že tam je rok stará podlaha. Poté hned zase koumá, co jsme doma vrtali, že tam někdo celý den vrtá, přitom jsme oba v práci. Další maličkosti ohledně toho, že nám od nastěhování slibuje novou baterii, protože on přeci nebude kupovat baterii za plnou cenu, když čeká na slevy. Takže už si přes měsíc chodíme pro studenou vodu do koupelny, protože v kuchyni teče proudem kapající vody. Když chcete teplou, tak se nejdřív opaříte, tu totiž zajišťuje průtokový ohřívač, který je rád, že ještě funguje. Pračka nám pro změnu nehřeje vůbec. 

Minulý týden, kdy jsem se konečně vrhla na poslední pytle s oblečením, že to prostě do té malé skříně nějak dostanu mi přišla podivná zima, která ve skříni je. Nemilé zjištění, že za skříní je celá zeď mokrá a odrolená.
Další věcí, která mě docela štve, že barák má jednu centrální schránku, kterou vybírá domácí a dále třídí. Tím pádem vidí všechnu vaši příchozí poštu. Např.: když přišlo oznámení od ČEZu, že přijdou na stav elektroměru, tak hned žhavil telefon a byl nepříjemnej. Hulákal, že nám chtěj určit sundat elektroměr a k nám se dál oznámení ani nedostalo. Je pravda, že jsme museli volat na ČEZ, protože nám od nich za celou dobu do schránky nic nepřišlo (vše už máme naštěstí v pořádku zaplaceno). Tam nám paní řekla, že se jim vrátil dopis, že na té adrese nikdo takový nebydlí. A hádejte proč? Protože panu domácímu trvalo měsíc a půl než nám dal na zvonky jména. Hlavně, že je dal na schránku, která je uvnitř domu a pošta tam nemá přístup.

Po dvou měsících bydlení, kdy máte pocit, že jste u někoho v bytě a ne ve svém bytě vás začnou prudit i maličkosti. Šíleně mě vytáčí, že on si veškerý tříděný odpad dává na schody, na kterých já musím vytírat. Takže jsem mu vždy ty jeho smradlavé pyramidy musela přerovnávat. Teď už na to kašlu a vytírám jen okolo. Trouba nesmí jet naplno, nejlépe jen dvě plotýnky, nebo jen trouba a plotýnka, jinak vyhodíte pojistky.

Poslední kapkou bylo to, že nám zatrhl psa. Nepodal jeden pádný důvod, který bychom mu mohli odsouhlasit. Na vše bychom měli protiargument, ale prostě NE. Přitom sám doma psa má. Takže končíme. S bytem jsem měla ze začátku velké plány, jak ho vymalovat, jak přestavit. Ale když vidíme, jak se staví k jakékoliv změně, tak si tam nepověsíme ani obrázek. Byt je to hezký a dal by se krásně zútulnit, ale s jiným domácím. Je pravda, že tenkrát za tu měsíční stěhovací lhůtu, to bylo to nejlepší, co jsme sehnali. Teď naštěstí máme čas hledat a Kubova maminka už dokonce o nějakých bytech ví…
Snad se nám brzy podaří dostat někam, kde se bude žít pro radost a nejen přežívat…