{vláčná} Dýňová bábovka

Barvy a vůně podzimu, tak taková je tahle dýňová bábovka. Na řezu se prolíná oranžová s hnědou, voní po perníku a dýně jí dodává neskutečnou vláčnost. Vláčná zůstává opravdu dlouho. Receptem jsem se inspirovala u Marušky, která má bábovku samozřejmě ve veganské verzi.

Hledáte v receptu cukr? Marně, sladkost bábovce dodávají pouze datle. Pokud téměř nesladíte, tak se můžete použít jenom datlový sirup. S takovou verzí jsem byla spokojená já a malá Juli, jenže jsem bábovku mohla jíst sama. Ostatní v rodině radši sladší variantu. Udělala jsem tedy kompromis a přidala ještě datlovou pastu, která dohnala potřebou sladkost klasických bábovek.


Ingredience:

250g hladké mouky
1 prášek do perníku
1/2 lžičky jedlé sody

1 malá dýně Hokkaido (200g po upečení)
1 lžička jablečného octa
200 ml mléka
1 vajíčko
50 ml kokosového oleje
100g datlového sirupu
50g datlové pasty

+ 50 ml mléka
4 lžíce kakaa + 50 ml mléka

Na ozdobení:
100g hořké čokolády 
1 lžička kokosového oleje
pistácie


Postup:

1. Dýni si zbavíme semínek a nakrájíme na měsíčky, loupat nemusíme. Upečeme na 200°C přibližně půl hodinky. Dýni musíme používat vychladlou, ideální je si připravit den předem.

Troubu si předehřejeme na 180°C a připravíme si formu na bábovku.

2. Ve velké míse smícháme mouku, prášek do perníku a jedlou sodu.

    3. Do mixéru, používám smoothie maker, si dáme dýni a přidáme veškeré mokré ingredience včetně datlové pasty. Rozmixujeme dohladka.

      4. Smícháme mokré a suché ingredience a spojíme v jednolité těsto.

        5. Mléko, které máme psané zvlášť (50 ml), nalijeme do mixéru a vypláchneme jím zbytky tekuté směsi. Nenecháme nic nazmar a přilijeme k těstu. Promícháme.

          6. Polovinu těsta nalijeme do bábovkové formy, zbytek nejdříve obarvíme kakaem, které si naředíme mlékem a přilijeme do formy. Můžeme projet cikcak špejlí, aby se těsta prolnula.

            7. Pečeme na 180°C přibližně 45 minut, po upečení necháme zcela vychladnout a vyklopíme (mám silikonovou formu).

              8. Hořkou čokoládu rozpustíme se lžičkou kokosového oleje a bábovku polijeme. Proč ten kokosový olej? Čokoláda pak nezatuhne úplně a bude se dobře krájet. Nakonec posypeme nadrcenými pistáciemi.



                Jak je to s tím vyklápěním z formy, za tepla nebo nechat vychladnout?

                Vše záleží na tom, jakou vlastníte formu. 

                • Silikonová forma – nevymazávat – vyklápět studené
                  •  Pokud ji budete vyklápět teplou, tak vám vršek zůstane ve formě.
                • Litinová, kameninová nebo keramická forma – vymazat a vysypat – vyklápět teplé 
                  • Pokud bábovka nechce ven, tak namočte kuchyňskou utěrkou a obalte ji kolem formy. Za chvilku pustí a jestli ne, tak nevadí, stejně se sní. 🙂


                {jablečný} perník s oříšky a čokoládou



                Jako malá jsem moc ráda perník neměla. Milovala jsem pouťové perníky, ale tuto buchtu nikoliv. Vlastně tomu bylo tak do doby, než jsem si začala péct svůj. Většinou, když mi někdo nabídl perník (samozřejmě tu buchtu), tak byl suchý a drobivý. 

                Když už je něco bez krému, tak to musí být samo o sobě přeci vláčné. Stále více mě ovládala vůně perníčkového těsta a tak jsem se jala zkoušet nějaký recept i na perník jako buchtu. Po pár marných pokusech se konečně dostavil výsledek. Jiný než tento recept již nepeču. Klíčem celého úspěchu jsou tu dvě nenápadná jablíčka, která zaručí perníku jeho vláčnost. Co se týče oříšku a čokolády uvnitř, tak to už je jen takový bonus, aby se neřeklo.

                Venku sice stále polechtá sluníčko na nose, ale já už začínám chytat vánoční náladu. Ono to totiž pak všechno moc rychle uteče, tak se pojďte i vy naladit, tímto skvělým perníkem.

                Ingredience:

                2 jablka
                200g hladké mouky
                1 prášek do perníku
                100g cukru
                1 vajíčko
                1 lžíce perníkového koření
                4 lžíce kvalitního kakaa
                125ml oleje
                125ml mléka
                drcené oříšky
                kousky hořké čokolády

                moučkový cukr


                Postup:


                Troubu předehřejte na 175°C a pusťte se do přípravy.

                1. Jablíčka zbavíme jádřinců, nakrájíme na čtvrtky a nastrouháme na struhadle najemno.

                Jablíčka je zbytečné loupat, i když strouháme bez šlupky. Na šlupku položíte prsty a strouháte jablíčko naplocho. Šlupka vám zbude a vy se nekrouhnete a nebudete ulepení od jablek.

                2. Mouku smícháme s práškem do pečiva a teď už všechny ingredience dohromady.

                Nejlepší postup, co může být. Prostě všechno smíchat.

                3. Menší pekáček vyložíme pečícím papírem a vlijeme těsto.

                Pokud pečící papír nejdříve zmuchláte a pak znovu roztáhnete, tak se lépe vytvaruje podle formy.

                4. Pečeme 25 – 35 minut v závislosti na výšce těsta. Testujeme špejlí.



                Hotový perník necháme zchladnout a před podáváním pocukruje moučkovým cukrem. Ale upřímně, já si ho vždy ráda zakrojím ještě teplý a se studeným mlékem je to dokonalá harmonie. 
                Dobrou chuť
                Vaše Dulča

                {bezkonkurenční} banánové lívance



                Tak tohle byla trefa do černého. Jelikož v týdnu nesnídám doma, ale až v práci, tak o víkendu to vynahrazuji sobě i svému manželovi. Doma jsme měli velmi zralé banány a tak výběr snídaně byl pro mě jasný. Jsem milovníkem banánů, ale i když vím, že se banány mají jíst až krásně žluté a měkké, tak mám právě raději ty tvrdé. Dále z důvodu toho, že nejezdím na nákup každý den, tak kupuji banány spíše ještě zelené a doma mi krásně dozrají až třeba do stádia, kdy z nich mohu udělat tyhle výborné lívance.

                Jen jsem si v duchu přála, aby lívance nebyly žvejkací. A tadááá, nebyly! Byly výborné, velmi vláčné, samozřejmě chutnaly po banánech a skořici. No co dodat, už jen doplnit kysanou smetanou, skořicovým cukrem, marmeládou a skvělé dílo je dokonáno.

                Tyto lívance jsou vážně velmi sytou snídaní a to my chceme. Jelikož už je krásně a vyrážíme na výlety, tak si dáme takhle vydatnou snídani a můžeme vyrazit. Není potřeba čekat na oběd a pak si někde při výhledu dáme sváču. Tak hurá do toho aaaa, lívanec je hotovo. 🙂

                Ingredience:
                400g zralých banánů
                200g hladké mouky
                1 lžička kypřícího prášku
                100ml mléka
                2 vejce
                1 lžička skořice

                Postup:


                1. Banány buď rozmixujeme nebo pečlivě rozňahňáme vidličkou.

                2. Přidáme vajíčka, mléko, skořici a společně prošleháme.



                3. Nakonec zašleháme mouku smíchanou s kypřícím práškem.



                4. Lívanečky smažíme dozlatova z obou stran.



                Lívanečky smažíme na minimu tuku, stačí pouze před každou várkou jemně pomašlovat olejem. Poslední dobou jsem vážně lívancožrout a jsem ráda, že se mi svět lívanců otvírá stále víc a víc. Tyto lívance se stávali favoritem a na nějakou dobu vytlačí ty moje klasický lívance bez kynutí. A jak to máte s lívanci vy? Dáte si také o víkendu záležet na snídani?
                Dobrou chuť
                Vaše Dulča

                {plněné} jahodovo-rebarborové cupcakes

                Koláče, bublaniny, knedlíky, koláče, bublaniny, knedlíky a stále dokolečka děláme asi všichni každý rok, jakmile začne sezóna jahod a rebarbory. Nic proti a vše zmíněné miluju, ale seděla jsem s hlavou v rukách, které jsem měla opřené o kolena. Co já z toho letos vymyslím? A stále nic, rebarbora již byla doma týden a já stále nevěděla, co s ní. Už jsem se ale musela hecnout a něco vymyslet. Nakonec se stal favoritem džem, ale zapřísáhla jsem se, že zavařovat vše možné budu až v baráčku. V bytě nemám prostor na uskladnění a pak to jen všude překáží. Další na řadě byla Gallete, jenže na to jsem v tu chvíli byla moc líná, aby se prala s těstem. Tak to vyhrály tyhle plněné muffiny, dlouho jsem je chtěla zkusit, tak proč s tím nezačít zrovna teď. 



                Upekla jsem si neutrální světlé těsto, protože náplň bude sama o sobě hodně výrazná. Právě chladnou, jak košíčky, tak náplň a já stále nevím, co na to dám za krém. Peču ze „zbytků“, tak se v té lednici snad něco najde. 

                Plán je dodělat cupcakes, zvednout zadek od počítače a jet za rodinou, i když venku začíná bouřit a sluníčko jsme od dopoledne neviděli. Dnes jsou v Litoměřicích hasičské slavnosti a večerní program bude stát za to. Hasičská fontána, předváděčka speciálních vozidel a záchrany na vodě a nakonec ohňostroj. Miluju ohňostroje. Takže foťák připravit, cupcakes dodělat a hurá ven. 

                Ingrediece:


                Na 12 košíčků:
                250g hladké mouky
                110g cukru
                2lž PDP
                60 rozpuštěného másla
                2 vejce
                200ml mléka
                1 lžíce citronové štávy


                Na náplň:
                3 úzké stonky rebarbory
                10 střednách jahod
                3 lžíce cukru
                1 lžíce datlového sirupu
                2 lžičky škrobu
                1 lžíce citronové šťávy


                Krém:
                1 mascarpone
                zbytek náplně asi 3 lžíce
                1 lžička citronové šťávy
                100g tvarohu
                datlový sirup na doslazení
                případně potravinářské barvivo na dobarvení krému


                malé jahody na ozdobu



                Postup:


                Začneme košíčky, které nám musí vychladnout a předehřátím trouby na 180°C.

                1. Smícháme mouku, prášek do pečiva a cukr.

                2. Na rendlíčku rozpustíme máslo, po rozpuštění ihned vypneme plotýnku a zalijeme studeným mlékem.

                Díky studenému mléku se máslo zchladí a neuvaří nám vajíčka.

                3. K máslu s mlékem vmícháme dvě vajíčka a citronovou šťávu.

                4. Tekutou a sypkou směs smícháme dohromady v hladké těsto.

                5. Plníme do formy, kterou jsme vyložili košíčky a pečeme na 180°C cca 15 – 20 minut.

                Jakmile jsou košíčky hotové, tak je necháme chladnout a pustíme se do přípravy náplně.

                6. Rebarboru oloupeme a nakrájíme na tenké proužky, omyjeme a odstopkujeme jahody.

                7. Vložíme do rendlíku, přidáme cukr a zapneme plotýnku.

                8. Chviličku spolu vaříme na nejmenší plamínek a pak rozšťoucháme jahody.

                9. Přidáme citronovu šťávu a datlový sirup (pokud je ještě potřeba dosladit).

                10. Jestli jsme už spokojeni s chutí a měkkostí, tak je čas zahustit. Škrob smícháme s troškou vody a vlijeme k ovoci. 

                11. Vypínáme plotýnku a důkladně promícháme.

                Košíčky i náplň necháme zcela vychladnout, jakmile máme vychladlé, tak se přesouváme na fázi plnění.


                • Košíčku musíme odříznout hlavičku, nůž zapíchneme pod úhlem 45° (trocha té geometrie neuškodí) a obřežeme dokola. 
                • Po vyndání hlavičky máme v košíčku důlek, které se zužuje do špičky.
                • Hlavičce odřízneme přebytek těsta a do důlku dáme přibližně 2 lžičky náplně.
                • Nasadíme zpátky hlavičku.



                Zbyly mi asi 3 lžíce náplně, tak jsem ji využila do krému, který si připravíme tak, že jen smícháme všechny ingredience. Naplníme do cukrářského pytlíku a můžeme zdobit.

                Nazdobené cupcakes doladíme malou jahůdkou navrch a je hotovo. Kyselá s sladká chuť spolu jdou vždy ruku v ruce a tentokrát tomu není jinak.
                Dobrou chuť 
                Vaše Dulča


                {staročeské velikonoční} medové Jidáše s vanilkou



                Ať už o medových, či nemedových, tak o Jidáších jste už někdy slyšeli. Tradiční velikonoční pečivo ve formě uzlíků nebo dokonce ptáčků či raků. Jidáše se připravují z kynutého těsta. Ingredience na samotné těsto se však mnohdy liší. V mém těstě se objeví jen lžička cukru a jinak je to celé o medu. Proč vlastně Jidáše a v jaký čas je ideálně upéct?


                Zrození Krista a oběšení Jidáše. Co to má společného s pečením? S tímhle konkrétním docela dost. Jidáše se smotávají do tvaru uzlíků, které mají symbolizovat oběšení Jidáše po Kristové zrození. 
                Jidáše se pečou a podávají v období Velikonoc a to konkrétně na zelený čtvrtek ráno. Ideálně bychom se Jidáši měli ládovat ještě před tím, než vyjde sluníčko. Potřené medem jsou našemu zdraví prospěšné a chrání nás před uštknutím hadem.



                Není to ovšem jediný původ, který se k tomuto pečivu váže. Za doby pohanů se toto pečivo peklo jako symbol plodnosti a hojnosti, protože nabývá a kyne stejně jako plod v ženě.
                Jak už jsem se zmiňovala na začátku, tak pečivo se motá nejen do tvaru uzliků, ale i různých zvířátek. To je milý pozůstatek lidové tradice, aby se takto přivolalo jaro.

                Ingredience:

                300g polohrubé mouky
                300g hladké mouky
                1/2 kostky droždí + 1lž cukru
                (nebo 2lž sušeného)
                150g medu
                50g másla a 50g sádla
                (oboje pokojové teploty)
                200ml smetany
                3 žloutky
                1 vanilkový lusk
                citronová kůra z 1 citronu
                špetka soli

                Na potření:
                1 žloutek a zbytek smetany (50ml)

                Postup:


                Pokud máte zcukernatělý med, tak nezoufejte. Stačí, když ho dáte rozehřát na plotýnku a on se po chvilce rozpustí. Při tomto postup před čímkoliv jiným med rozehřejte, aby následně trochu vychladl.

                1. Smetanu si ohřejeme, ale maximálně tak, abychom v ní bez problému udrželi prst.

                2. Obě mouky a špetku soli smícháme ve velké zadělávací míse a uděláme důlek.

                3. Do důlku rozdrobíme droždí, zasypeme lžičkou cukru a zalijeme trochou vlažného mléka.

                4. Přikryjeme utěrkou a necháme cca 15 minut vzejít kvásek.

                Mezitím si rozkrojíme vanilkový lusk a vyškrábneme z něj semínka, která rozmícháme ve smetaně.

                5. Do mísy nyní putují žloutky, zbytek smetany s vanilkou, med, sádlo, máslo nakrájené na kousky a nakonec i citronová kůra.

                6. Natužíme sválaky a hněteme…..poté, co budeme mít krásně hladké těsto ho necháme odpočívat 40 minut na teplém místě.

                Těsto nám krásně vyběhlo a nyní mu dáme tvar.

                7. Z mísy těsto přemístíme na pracovní plochu a propracujeme.

                8. Rozdělíme na 14 přibližně stejných dílků a motáme uzlíky takto.

                Uzlíky vyskládáme na plech vyložený pečícím papírem a necháme pod utěrkou ještě 15 – 20 minut odpočívat a mezitím si rozpálíme troubu na 180 °C.

                9. Těsně před tím, než dáme Jidáše do trouby, tak je potřeme rozkvrdlaným žloutkem se smetanou.

                10. Pečeme 15 – 20 minut na 180 °C.

                Po upečení Jidáše ihned sundaváme z plechu a necháme vychladnout.

                Tradičně podáváme s medem, ale klidně i s máslem nebo jen tak s horkým kakaem. Já osobně tedy preferuji to horké kakao, i když už je jaro, tak večery jsou stále ještě chladné.

                Dobrou chuť
                Vaše Dulča



                {čokoládově} Čokoládové muffiny



                Znáte to, když se někoho zeptáte, co chce upéct a on vám odpoví, že je to úplně jedno? Volba tedy tentokrát padla na čokoládové muffiny. Já osobně muffiny moc nemusím, raději cupcake. Ale to se u mě obecně týká všech bábovek, chlebíčků, muffinů a tak, preferuji vše s krémem. Tyhle jsem si však zamilovala i já. A když čokoládové, tak prostě čokoládové. Pro někoho málo, pro někoho už příliš. Výsledek je však lahodný, plný čokolády a vláčný díky zakysané smetaně.


                Co jsem se díky nedávnému pečení muffinů naučila? Že opravdu stačí jen lehce promíchat. I těsto na muffiny se dá přemíchat a pak jsou gumové konzistence. Nikde jsem se ale nedočetla proč. Jediné, co vím, tak že se těsto jakoby zdrcne, i když muffinky vypadají krásně. Kdyby někdo náhodou věděl, proč těsto už není tak dobré, když se přešlehá, tak ať mi dá vědět.

                Dost už teorie, pustíme se do praxe. Chuťové buňky na čokoládu připravit! A jdeme na to.



                Postup:

                Nejdříve si troubu předehřejeme na 180°C.

                1. Máslo rozehřejeme v kastrůlku se 150g hořké čokolády a necháme chvilku zchladnout.

                2. Mouku smícháme se špetkou soli, s práškem do pečiva a nasekanou čokoládou.

                Čokoláda se přimíchává do sypké směsi, aby při pečení neklesala na dno. Mně se tak nikdy nestalo, u když jsem ji zamíchala až na závěr. Pokud vám čokoláda klesá, máte nejspíš příliš řídké těsto.
                3. Vajíčko vyšleháme s cukrem a vanilkovým extraktem.




                4. K vajíčku přimícháme zakysanou smetanu a rozpuštěnou čokoládu s máslem.

                5. Tekutou směs nalijeme do sypké směsi a promícháme, aby se směs spojila.



                Když budou v těstě malé hrudky mouky nevadí, lepší než přemíchat.

                Kdyby těsto bylo moc řídké, přidejte trochu mouky, kdyby moc tuhé přidejte mléko. Správná konzistence těsta je, když zcela drží na stěrce či lžíci a nepadá.

                Formu na muffiny si vyložíme papírovými košíčky


                6. Lžící těsto dáváme do košíčků.

                8. Pečeme na 180°C přibližně 20 – 25 minut.



                A máme hotovo. Krásné temné kopečky nám vyběhly a teď už nezbývá nic jiného, než si uvařit kávu, otevřít knížku a popřát pěkné chutnání a jak jinak, než bez povídání.

                Dobrou chuť
                Vaše Dulča



                {bezlepkový} čokoládový mini cupcake s pomerančem



                Nevím, jak vás, ale mě vždy po jídle honí mlsná na něco dobrého. To samé u kávy, já ještě tím, že kafe nesladím, tak ty cukry vážně postrádám.

                Konečně jsem si pořídila formu na mini cupcake, která mě v Tescu vyšla asi na 150 Kč. Více se o ní dozvíte v mé nové rubrice o nákupech. Která bude vycházet vždy 9. v měsíci. 
                Když už tedy dnes byl ten lehčí oběd, tak do sebe nebudu rvát Horalku, ale mohla bych po sto letech něco upéct. Jelikož bude pečení chvilkové, tak by mi to trouba ani nemusela spálit. A rozhodla jsem se pro tyhle malé krasavce, ve kterých není ani špetka mouky. Prim tu hraje má milovaná pomerančová Lindt čokoláda. I krém není nic složitého a upřímně se mi nechtělo kvůli takhle malému množství rozdělávat celé mascarpone. 



                Ingredience na 16 mini cupcake:

                80 g pomerančové Lindt čokolády
                60 g másla
                2 vajíčka
                (rozdělená na žloutky a bílky)
                1/2 PL kakaa
                špetka soli
                50g cukru

                Na krém:
                1/3 velkého bílého jogurtu
                (kupuji buď Globusácký Korrekt nebo Hollandii)
                2 PL malinové marmelády


                Postup:


                Předehřejeme troubu na 180°C.

                1. Čokoládu rozpustíme za stálého s máslem ve vodní lázni, dokud se spolu nespojí.

                2. Necháme mírně zchladnout a přimícháme žloutky. Jeden po druhém.

                3. Přidáme kakao se špetkou soli a zapracujeme.

                4. Z bílků ušleháme společně s cukrem tuhý sníh.

                5. Bílky postupně zapracujeme do čokoládové hmoty. Pracujeme opatrně a důkladně.

                6. Těstem naplníme formičky a pečeme v předehřáté troubě cca 10 minut.

                7. Prckové se nejdřív nafouknou, ale zchladnutí se v nich vytvoří menší důlek.

                8. Pro nás ideální, smícháme jogurt s marmeládou a důlky jím naplníme.

                Bleskurychlý dezert ke kávě je hotov. Jsou to takové sladké jednohubky. Samozřejmě, pokud se vám chce prdět s nějakým lepším krémem, tak můžete. Tohle je má rychlá varianta a s tím jogurtem je to přeci jen takové zdravější.

                Přeji dobrou chuť
                Vaše V.


                {zbytkové} vláčné čokoládové muffiny s kefírem



                To je tak, když jste doma sami a honí vás mlsná. V práci jsem už párkrát slyšela, zda nechci něco upéct. Upřímně bych nejraději pekla do práce každý den, ale bojuju s troubou, která jednou peče moc a pak vůbec. Jsem z toho nešťastná. =( Nakoupeno na nějaké velké pečení jsem neměla, tak jsem začala šmejdit. Našla jsem tu zbytky tří čokolád (proto zbytkové) a drahého kefír. Bylo rozhodnuto skoro hned. 

                Čokoládový muffin neurazí snad nikoho a koho ano, tak je to jeho problém. S kolegou Jendou vždy dopo chodíme na kafčo, abychom se trochu probudili. Myslím, že pro něj bude zítra příjemným zpestřením, že si ke kafču dáme muffin a ne miňonky z automatu. Probudí nás nejen kafčo, ale i do muffinů jsem ukryla lžící mé nové lásky Douwe Egberts – Irish Cream. 

                Navíc se mohu vymlouvat, že jsem musela péct, protože jsme spolu s mým drahým 8 měsíců. Pro někoho možná trapné, že počítám každý měsíc a slýchám řeči typu, že počkej za několik let. A víte co? Stejně to pořád budu počítat na měsíce, kdybych měla tak dobrou paměť, tak to klidně počítám i na dny. Každý den je pro mě vzácností, to je ten důvod, proč jsem mu řekla své ANO poprvé a už se těším na to ANO podruhé.
                Ale teď už se pojďme vrhnout na pečení.

                Ingredience:

                220g hladké mouky
                100g cukru
                2 PL kakaa
                2lž PDP
                2 vejce
                170ml kefírového mléka
                130g rozpuštěného másla

                Něco navíc:
                100g čokolády 
                (já měla kávovou s bílou čoko, tiramisu a zbytek tmavé milky 😀 prostě zbytky)
                1PL kávy Douwe Egberts – Irish Cream 
                (normálně sypané z dózy)


                Postup:

                1. Mouku, kakao a PDP spolu smícháme v míse.

                2. V druhé míse smícháme rozpuštěné mírně zchladlé máslo, kefír a dvě celá vajíčka.

                3. Ke kefíru vmícháme lžíci kafe a promícháme.

                4. K mouce, kakau a PDP přilijeme kefír s máslem, vajíčkem a kávou.

                5. Všechny ingredience vymícháme v těsto, nakonec přisypeme nasekanou čokoládu a ještě párkrát promícháme.

                6. Těsto rozdělíme do 12ti košíčků a pečeme na 200°C cca 15 – 20 minut.

                Teď už jen muffiny nesežrat, po vychladnutí zabalit a vzít s sebou zítra ráno do práce. 


                {hříšný} Čokoládový cheesecake s malinami



                Tentokrát tu mám něco pro milovníky čokoládyBlížil se víkend a tím i „oslava“ svátku mého taťky. Jelikož je milovníkem hořké čokolády, tak nebylo moc dlouho nad čím přemýšlet. Víkend předtím jsme měli Krtkův dort a tak jsem klasický dort dělat nechtěla. Konečně jsem se i já dokopala do použití Philadelphie, protože tahle varianta si ji opravdu zaslouží. Co to vlastně cheesecake je už mnoho z nás ví, ale kdo ne, tak zde je krátký popis.

                Chessecake (čti „čískejk“) – je pečený sladký dezert (dělají se i nepečené nebo dokonce slané varianty), který vždy musí obsahovat – nadrcené sušenky, máslo, krémový sýr (Philadelphia nebo Buko), vajíčka a cukr. Další ingredience jako ovoce, čokoláda, koření atd. už jsou čistě na představivosti a chuti.

                Troška historie:
                Mnoho lidí se domnívá, že Cheesecake k nám přišel z Ameriky, to je však omyl. Tam se zrodila pouze jeho současná nejrozšířenější verze.
                Původ má cheesecake ve starém Řecku 2000 let před naším letopočtem, konkrétně na ostrově Samos. Touhle dobrotou se ládovali sportovci už na prvních Olympijských hrách v roce 776 před naším letopočtem, kde byl cheesecake považován za skvělé doplnění energie.
                Od Řeků se dostal k Římanům, kteří recept na cheesecake vzali jako svou válečnou kořist. Přes Římany se dostal dále do východní Evropy a Velké Británie, kde se začalo s většími experimenty. První kuchařka, ve které byl popsán recept na cheesecake vyšla v roce 1545.
                Podoba současného cheesecaku se začala rodit až v 18. století, když Evropané stěhující se do Ameriky s sebou přinesli i recept.
                Největším zvratem v celé chuťové historii však bylo náhodné objevení tzv. cream cheese. O tom, kdo ho jako první objevil se vedou spory, ale hlavní je, že byl vůbec objeven. Sýr byl pojmenován podle města Filadelfie pro jeho image, kterou je čistota a jídlo nejvyšší kvality. Ještě proběhly nějaký čachry machry, aby se sýr dostal do celého světa a bylo to. Sýr Philadelphia je neodmyslitelnou součástí cheesecaku.

                Co si budeme povídat, Philadelphia je dosti drahá (v Albertu 125g za 39,90Kč), tak se všude ve světě začalo nahrazovat regionálními mlékárenskými produkty. To už však neuděláme cheesecake, ale tvarohový dort. 
                Neříkám, že „cheesecake“ z něčeho jiného není dobrý, ale připravíte se o tu lahodnou chuť. Sama, když dělám „cheesecake“ jen tak pro nás doma a ještě k tomu třeba nepečený, tak sáhnu po mascarpone. Jednou za čas je ale vážně skvělé si ho udělat z Philadelphie.

                Ingredience:
                (dortová forma 24 cm)

                180g koka sušenek (1 krabice)
                70g mletých oříšků
                100g rozpuštěného másla

                600g krémového sýra (Philadelphie)
                200g hořké čokolády
                (alespon se 70% kakaa)
                3 vajíčka
                120g moučkoveho cukru
                1 malý kelímek zakysané smetany

                Postup:


                1. Sušenky si rozdrtíme nějakým super drtičem nebo přijde stará dobrá metoda – pytlík a váleček.

                Sušenky vložíme do pytlíku a válíme a válíme, dokud nemáme drt, bordelu je z toho všude požehnaně, ale co se dá dělat.

                2. Drcené sušenky smícháme s mletými oříšky a rozpuštěným máslem.

                Já jsem mlela oříšky i sušenky dohromady, ale oříšky už jsem drcené

                3. Drobenku natlačíme na dno formy, nejlépe oblou stranou lžíce a dáme do ledničky chladit.

                Zatím, co nám odpočívá korpus si zapneme troubu na 160°C, na dno trouby vložíme pekáč  s vodou (abychom měli v troubě vlhko) a připravíme krém.

                4. Do krémového sýra metličkou jemně zapracujeme cukr. Pokud používáte robota, tak na nejnižší možné líné otáčky.

                5. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni za stálého míchání přiléváme ke krému.

                6. Teď přijdou na řadu vajíčka, která vmícháváme po jednom jako u odpalovaného těsta. Vždy přidáme jedno a dokud se nezapracuje do směsi, tak další nepřidáváme.

                7. Nakonec vmícháme zakysanou smetanu jen tak, aby se vše propojilo.




                Možná se divíte, proč to prostě nemůžete celé smixovat dohromady, když máte super šlehací stroj. Do krému na cheesecake by se mělo dostat co nejméně vzduchu, čím víc mícháte a šleháte, tím více vzduchu se do krému dostane. Je to přesně naopak než u kynutého těsta, kde chceme vzduchu co nejvíce.


                8. Vyndáme si z ledničky sušenkový základ a vlijeme na něj krém.

                S formou párkrát bouchneme o stůl nebo o linku, aby utekly nechtěné bublinky.



                9. Dort pečeme 60 minut na 160°C.

                Jak poznáte, že je hotovo?
                Cheesecake by neměl být úplně upečený. Když s formou zaklepeme, tak by se měl uprostřed ještě třepat jako pudink. Stejně necháváme chladnout v otevřené troubě, kde se časem dotáhne. A i kdyby jste ho přepekli, tak se nic neděje. Maximálně vám povrch popraská a cheesecake bude připomínat spíše tvarohovej dort. I tak je to dobré a čím více cheesecaků upečete, tím spíše odhadnete, kdy je hotov.

                Jak už jsem psala, tak cheesecake nechte vychladnout v otevřené troubě a pak ho vychlaďte v lednici.

                Já upřímně měla z chuti cheesecaku strach, přeci jen má Philadelphia svou chuť a když jsem ochutnala kousek z teplého, co odpadlo, tak jsem nebyla nadšená. 

                Ale vychlazený a ještě s malinami chutná božsky a naštěstí to není jen můj názor.

                No a takovej načančanej byl, pak jsem si do toho drcla, maliny se rozutekly, tak jsem jen naházela na hromadu. 😀


                „Tééétooo, já ci malinuuu!“


                {luxusní} Pivní pomerančové palačinky s pařížskou šlehačkou

                Trhám, trháš, trháme!

                Když nevím co by, tak to nenajdu v OBI, ale udělám palačinky. Jelikož mám doma masožrouta, tak nevím, zda bych ho k obědu uctila sladkejma palačinkama (pokud by nebyly plněný uzeným či jinou flákotou). Jenže taková snídaně do postele s hrnkem dobrého kafe a v podobě palačinek ještě k tomu PIVNÍCH.  


                (Krásně jsem to měla všechno předem sepsané a naplánované. Dokonce jsem si v hlavně připravila, jak to naaranžovat na talíř. Jak je známo, tak osud tomu chtěl jinak. Jelikož máme zatím stále ještě stoletou pánev, která připaluje jen se na ní podíváte, tak jsem z palačinek měla upřímně strach. Můj strach byl oprávněný a věděla jsem, že to je v prd*li jakmile jsem na ni nalila těsto. Ani řádně vymazaná pánev nepomohla k tomu, aby se na ni palačinka nepřichytila takovým způsobem, že se ani nehnula. Z palačinek se stal trhanec, chuťově dobré, na pohled jako když už to někdo jedl. Na talíři už to pak vypadalo o něco lépe a hrdě jsem si to nazvala královským trhancem. 😀 Dobře no, prostě potřebujeme novou pánev!!! Drahý se pak ještě přiznal, že z toho měl strach, když tam viděl ty pomeranče, ale nakonec mu chutnalo, tedy alespoň to tvrdil.) 


                Pro někoho možná zklamání, ale z výsledných palačinek pivo cítit není. Možná se ptáte, proč tam tedy je? Pivo krásně nadlehčí těsto. Palačinky budou vláčné a nadýchanější.

                Rozhodla jsem se palačinky povýšit na další chuťový level a tím bylo přidání pomerančové kůry a šťávy do těsta. Celkový dojem z palačinek umocní domácí poctivá pařížská šlehačka, která tomu dodá další špetku nevšednosti a luxusu

                Ve výsledku jsou to stále ty jednoduché palačinky. Jen stačí, aby člověk popustil uzdu své fantazii a nakombinoval to, co má rád. A kombinace pomerančů s hořkou čokoládou je excelentní.


                Ingredience:

                100 g hladké mouky
                300 ml mléka
                2 vejce
                2 PL cukru
                2 PL piva
                1 PL pomerančové šťávy
                pomerančové kůra
                (z 1/2 až 1 celého pomeranče)

                pařížskou šlehačku
                 (jen z 1 smetany a 1 čokolády)
                pomeranč
                hořká čokoláda


                Postup:


                Nejdříve si den předem nezapomeneme připravit pařížskou šlehačku dle postupu zde.

                1. Z pomeranče ostrouháme kůru, oloupeme ho a nakrájíme na tenkém plátky.

                2. Z těch nejmíň vzhled nich plátků vymačkáme tu šťávu, kterou budeme potřebovat do těsta. (nejlepší je to vymačkat z „prdelek“ pomerančů)

                Pomeranče odkládáme stranou a jdeme na těsto.

                Těsto na palačinky


                1. Vše důkladně promícháme v míse nechám 5 minut odstát.

                Těsto je hodně řídké, ale tak to má být.

                2. Rozpálenou pánvičku pomažeme mašlovačkou namočenou v oleji.

                3. Vlijeme těsta tak, aby se nám zakrylo celé dno pánve. U mě to vychází většinou na jednu sběračku.

                4. Palačinky otáčíme ve chvíli, kdy se nám na povrchu začnou tvořit „bublinky“ a nezbude téměř žádné tekoucí těsto.

                5. Z druhé strany necháme ještě minutku – dvě a máme hotovo.

                Jdeme do finále. Palačinky usmažené, šlehačka ušlehaná a pomeranče nakrájené.

                1. Polovinu palačinky, která je blíže k nám potřeme pařížskou šlehačkou na kterou poklademe plátky pomerančů.

                2. Druhou půlku přeložíme směrem k nám.

                3. Pravý „roh“ palačinky přehneme směrem doleva, ne jen napůl, ale ještě kousek dál. 

                4. Palačinku dozdobíme šlehačkou, pomerančem a  strouhanou hořkou čokoládou.

                Myslím, že nad takovouto snídaně nemůže nikdo ohrnout nos a pokud ano, tak by mu ta palačinka nejspíš skončila na hlavě. A my až pořídíme teda tu novou pánev, tak se na palačinky vrhnu znovu. Důvodů je několik, je to žrádlo a přeci potřebuju normální fotky.